nenalezechu
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
staročeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [nɛnalɛzɛxʊ]
sloveso[editovat]
- dokonavé
- tranzitivní
význam[editovat]
- třetí osoba množného čísla záporného oznamovacího způsobu aoristu rodu činného slovesa nalézti
- Hledáchu protiv Ježíšovi svědectvie, aby jeho k smrti vydali, i nenalezechu. A mnozí falešné svědectvie praviechu protiv němu, a podobna svědectvie nebyla.[1]
poznámky[editovat]
- ↑ evangelium sv. Marka, 1421, Evangeliář Olomoucký