nepodléhajíce
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈnɛpɔdlɛːɦajiːt͡sɛ]
dělení[editovat]
- ne-pod-lé-ha-jí-ce
sloveso[editovat]
význam[editovat]
- záporný přechodník přítomný množného čísla všech rodů slovesa podléhat
- Ba věru, až jen dvé knížat panovalo v Čechách, jeden druhému nepodléhajíce, a třetí nadto v Moravě (…)[1]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ PALACKÝ, František. Dějiny národu českého. Svazek I. Praha : Odeon, 1968. Kapitola Nové klesání Čech skrze půtky Přemyslovců, s. 325–343.