nořit

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [nɔr̝ɪt]

dělení[editovat]

  • no-řit

sloveso[editovat]

  • nedokonavé
  • tranzitivní

časování[editovat]

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas nořím noříš noří noříme noříte noří
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
noř nořme nořte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné nořil nořila nořilo nořili nořily nořila
Trpné nořen nořena nořeno nořeni nořeny nořena
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Přítomný noře noříc noříce

význam[editovat]

  1. (knižně) přemisťovat předmět tak, aby byl obklopený jiným objektem či prostředím
    • Siluety odcházejících mužů se pomalu nořily do tmy.
    • růžnou aureolu Lidunce kol jasných vlasů spřádá, kteráž k otci úskostně se tulí noříc pohled, hrůzou ustrnulý, v oněch svitů děsný zdroj.[1]
    • A zem ve prostoru zase v tůň se noříc do etheru zelenou číš nese v kráse, v které dřímá moře v šeru.[2]
    • A já v tebe hvězdo dálná! zraky nořím, v tužbě plynu, luzným žárem hořím — ozař, ach! mé duše nebe.[3]

překlady[editovat]

  1. přemisťovat předmět tak, aby byl obklopený jiným objektem či prostředím

synonyma[editovat]

  1. zanořovat

antonyma[editovat]

  1. vytahovat, vyjímat

související[editovat]

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-02-27, [cit. 2011-11-11]. Heslo nořit.