obdařený

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔɔb.dar̝ɛniː]

dělení

• ob-da-ře-ný

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	obdařený	obdařený	obdařená	obdařené	obdaření	obdařené	obdařené	obdařená
genitiv	obdařeného	obdařeného	obdařené	obdařeného	obdařených	obdařených	obdařených	obdařených
dativ	obdařenému	obdařenému	obdařené	obdařenému	obdařeným	obdařeným	obdařeným	obdařeným
akuzativ	obdařeného	obdařený	obdařenou	obdařené	obdařené	obdařené	obdařené	obdařená
vokativ	obdařený	obdařený	obdařená	obdařené	obdaření	obdařené	obdařené	obdařená
lokál	obdařeném	obdařeném	obdařené	obdařeném	obdařených	obdařených	obdařených	obdařených
instrumentál	obdařeným	obdařeným	obdařenou	obdařeným	obdařenými	obdařenými	obdařenými	obdařenými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	obdařený
komparativ	obdařenější
superlativ	nejobdařenější

význam

1. mající něco darem; kterému bylo něco darováno
2. talentovaný, nadaný
3. (žertovně, eufemisticky) s výraznými druhotnými pohlavními znaky (ňadry a/či hýžděmi) (zpravidla o ženě)

překlady

1. mající něco darem

   • slovenština: obdarený
   • starořečtina: κεχαρισμένος
2. talentovaný

   • angličtina: gifted
   • finština: lahjakas
   • francouzština: doué
   • slovenština: obdarený
3. sexy

   • angličtina: talented

související

• obdařit
• obdarovat
• darovat
• dar