obedient

angličtina

výslovnost

IPA: [əˈbiːdɪənt]

etymologie

Z latinského oboediēns téhož významu, které odvozeno od slovesa oboedīre — poslouchat, uposlechnout, být poslušen, jež je předponou odvozeno od audīre — (slyšet).

přídavné jméno

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	obedient
komparativ	more obedient
superlativ	most obedient

význam

poslušný

antonyma

disobedient

související