třetí osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa objevovat
Na začátku jeho nových poznatků stojí obyčejně hlavní nádraží hlavního města; teprve pak, pomalu a krok za krokem, postupuje k věcem starším a starším, tedy řekněme ke katedrálám, starému umění a amsterodamským židům, až posléze docela na konci své pouti objevuje sám hlas země, jako je bučení černobílé krávy nebo skřípání kol větrného mlýna.[1]
přechodník přítomný jednotného čísla mužského rodu slovesa objevovat
