odfrkávat

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔtfr̩kaːvat]

dělení

• od-fr-ká-vat

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	odfrkávám	odfrkáváš	odfrkává	odfrkáváme	odfrkáváte	odfrkávají

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	odfrkávej	odfrkávejme	odfrkávejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	odfrkával	odfrkávala	odfrkávalo	odfrkávali	odfrkávaly	odfrkávala

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	odfrkávaje	odfrkávajíc	odfrkávajíce

význam

1. (o lidech a zvířatech) několikrát prudce (a hlasitě) vypouštět vzduch nosem nebo nozdrami
   • Já bych si vyprosil, aby si tam vzadu někdo odfrkával. Není kůň a není v maštali, je v chrámu Páně.

související

• frkat
• odfrknout, odfrknout si