Přeskočit na obsah

ohně

Z Wikislovníku

Možná hledáte ohne.

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ʔɔɦɲɛ]

dělení

[editovat]
  • oh-ně

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský neživotný

význam

[editovat]
  1. genitiv singuláru a nominativ, akuzativ, vokativ plurálu substantiva oheň
    • On pak odpovídaje, řekl: Aj, vidím čtyři muže rozvázané, procházející se uprostřed ohně, a není žádného porušení při nich, a čtvrtý na pohledění podobný jest synu Božímu.[1]
    • Lehko nyní zamilovanému; co se chuďas dříve navzdychal, a než rýmy svedl přece k čemu, jako kovář ohně nadmýchal![2]
    • Zbaven všelikého organismu politického, kterým by okázati mohl, že jest přirozeným celkem politickým a národním: národ náš v Čechách, na Moravě a Slezsku pozvedá se co jeden muž, aby zapálil ohně radostné po všech vlastech svých v chvíli, kdy vrací se mu symbol jeho svazku nerozlučného.[3]

poznámky

[editovat]