oltářník

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔltaːr̝ɲiːk]

dělení

• ol-tář-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	oltářník	oltářníci
genitiv	oltářníka	oltářníků
dativ	oltářníkovi / oltářníku	oltářníkům
akuzativ	oltářníka	oltářníky
vokativ	oltářníku	oltářníci
lokál	oltářníkovi / oltářníku	oltářnících
instrumentál	oltářníkem	oltářníky

význam

1. správce oltáře
   • Kostel berounský, bohatě nadaný statkem, měl za Karla IV. kromě faráře dva kazatele, českého i německého, a jednoho oltářníka.

související

• oltářnice