oportunistky

čeština

výslovnost

• IPA: [ʔɔpɔrtʊnɪstkɪ]

dělení

• opor-tu-nis-t-ku

varianty

• (zastarale) opportunistky

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. genitiv jednotného čísla substantiva oportunistka
   • „Vzpomínám si, jak mě učitelka v sedmé třídě postavila k tabuli se slovy: ,To je syn oportunistky Kamily Moučkové‘. Později jsem se hlásil na průmyslovku, ale bylo mi řečeno, že to nemám ani zkoušet
2. nominativ množného čísla substantiva oportunistka
3. akuzativ množného čísla substantiva oportunistka
4. vokativ množného čísla substantiva oportunistka

překlady

1. • ruština: оппортунистки ž

související

• oportunisty