opovrci

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔɔpɔvr̩t͡sɪ]

dělení

• opo-vr-ci

varianty

• (neutrálně) opovrhnout

etymologie

Odvozeno od slovesa vrci předponami o- a po-.

sloveso

• dokonavé
• intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	opovrhu	opovržeš	opovrže	opovržeme	opovržete	opovržou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	opovrz	opovrzme	opovrzte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	opovrhl	opovrhla	opovrhlo	opovrhli	opovrhly	opovrhla
trpné	opovržen	opovržena	opovrženo	opovrženi	opovrženy	opovržena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	opovrh	opovrhši	opovrhše

význam

1. (archaicky) (opovrci + instrum.) opovrhnout, pohrdnout; (dříve i s akuzativem)
   • Maličký Kuba Krčín spatřil světlo světa 18 .července roku 1535 v pravé poledne a ještě k tomu v neděli, v Kolíně nad Labem. Po studiích, kdy, jak sám později psal „trval mnohé čas, opovrhši tohoto světa všelijaké kvasy“, sloužil u pana Viléma Trčky z Lípy.
   • Jedné abychme se k tomu všemu skutkem dobrým a platným jednou aspoň v těch letech přičinili, tak tudy abychme ten velký náklad, kterýž země naše křesťanské s velikou škodou v těch mnohých časích a letech na ty mnohé jízdy do Uherských zemí proti Turku vynaložili, zase dostati a k pokoji věčnému i my křesťané buohdá přijíti mohli. Protož opovrzme těch všech našich mnohých domácích marností, pejchy, lakomství i mnohé zbytečnosti, pohleďme, jak se našim milým přátelům od Turka v Uhřích, Charvatích zle děje, jak jim škodu velikou v zemích jich pálením, plundrováním, mordováním a zajímáním jich nebohých lidí činí, což před některými lety sám jsem to viděl