oprávněnější

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔpraːvɲɛɲɛjʃiː]

dělení

• opráv-ně-něj-ší

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	oprávněnější	oprávněnější	oprávněnější	oprávněnější	oprávněnější	oprávněnější	oprávněnější	oprávněnější
genitiv	oprávněnějšího	oprávněnějšího	oprávněnější	oprávněnějšího	oprávněnějších	oprávněnějších	oprávněnějších	oprávněnějších
dativ	oprávněnějšímu	oprávněnějšímu	oprávněnější	oprávněnějšímu	oprávněnějším	oprávněnějším	oprávněnějším	oprávněnějším
akuzativ	oprávněnějšího	oprávněnější	oprávněnější	oprávněnější	oprávněnější	oprávněnější	oprávněnější	oprávněnější
vokativ	oprávněnější	oprávněnější	oprávněnější	oprávněnější	oprávněnější	oprávněnější	oprávněnější	oprávněnější
lokál	oprávněnějším	oprávněnějším	oprávněnější	oprávněnějším	oprávněnějších	oprávněnějších	oprávněnějších	oprávněnějších
instrumentál	oprávněnějším	oprávněnějším	oprávněnější	oprávněnějším	oprávněnějšími	oprávněnějšími	oprávněnějšími	oprávněnějšími

význam

1. komparativ (2. stupeň) přídavného jména oprávněný
   • „Těžko si jde představit oprávněnější případ pro udělení azylu, než je ten Siljin,“ napsal europoslanec za lidovce Tomáš Zdechovský, který se podobnými případy dlouhodobě zabývá.