osopil se

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈɔsɔpɪl sɛ]

varianty

[editovat]

sloveso

[editovat]
  • dokonavé
  • intranzitivní, reflexivní

význam

[editovat]
  1. rod mužský čísla jednotného příčestí minulého činného slovesa osopit se
    • „Pojď sem, chlape!“ osopil se jenerál na svého sloužícího, „odnes ten chléb!“[1]
    • Stařeček vzchopil se s mechového lože a rozhlédnul se kolem. „Proč zevluješ?“ osopil se na něho Švéda. „Chceme jísti a píti! A potom peníze!“ „Pomalu, páni vojáci! Dostane se vám všeho do syta!“[2]

související

[editovat]

poznámky

[editovat]