otýpečka

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ɔtiːpɛt͡ʃka]

dělení

[editovat]
  • otý-peč-ka

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ otýpečka otýpečky
genitiv otýpečky otýpeček
dativ otýpečce otýpečkám
akuzativ otýpečku otýpečky
vokativ otýpečko otýpečky
lokál otýpečce otýpečkách
instrumentál otýpečkou otýpečkami

význam

[editovat]
  1. (zdrobněle) otep
    • „Nepotřebujš dříví?“ tázal se v gójské řeči. (...) „Přenechám ti otýpečku na dluh. Nespěchám s placením. (...)“[1]

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 255.