otýpečka
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ɔtiːpɛt͡ʃka]
dělení
[editovat]- otý-peč-ka
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | otýpečka | otýpečky |
| genitiv | otýpečky | otýpeček |
| dativ | otýpečce | otýpečkám |
| akuzativ | otýpečku | otýpečky |
| vokativ | otýpečko | otýpečky |
| lokál | otýpečce | otýpečkách |
| instrumentál | otýpečkou | otýpečkami |
význam
[editovat]- (zdrobněle) otep
- „Nepotřebujš dříví?“ tázal se v gójské řeči. (...) „Přenechám ti otýpečku na dluh. Nespěchám s placením. (...)“[1]
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 255.