otýpečka

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ɔtiːpɛt͡ʃka]

dělení[editovat]

  • otý-peč-ka

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ otýpečka otýpečky
genitiv otýpečky otýpeček
dativ otýpečce otýpečkám
akuzativ otýpečku otýpečky
vokativ otýpečko otýpečky
lokál otýpečce otýpečkách
instrumentál otýpečkou otýpečkami

význam[editovat]

  1. (zdrobněle) otep
    • „Nepotřebujš dříví?“ tázal se v gójské řeči. (...) „Přenechám ti otýpečku na dluh. Nespěchám s placením. (...)“[1]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 255.