otlemený

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔɔtlɛmɛniː]

dělení

• otle-me-ný

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	otlemený	otlemený	otlemená	otlemené	otlemení	otlemené	otlemené	otlemená
genitiv	otlemeného	otlemeného	otlemené	otlemeného	otlemených	otlemených	otlemených	otlemených
dativ	otlemenému	otlemenému	otlemené	otlemenému	otlemeným	otlemeným	otlemeným	otlemeným
akuzativ	otlemeného	otlemený	otlemenou	otlemené	otlemené	otlemené	otlemené	otlemená
vokativ	otlemený	otlemený	otlemená	otlemené	otlemení	otlemené	otlemené	otlemená
lokál	otlemeném	otlemeném	otlemené	otlemeném	otlemených	otlemených	otlemených	otlemených
instrumentál	otlemeným	otlemeným	otlemenou	otlemeným	otlemenými	otlemenými	otlemenými	otlemenými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	otlemený
komparativ	otlemenější
superlativ	nejotlemenější

význam

1. mající široké rty (připomínající tlamu)
   • Byla to nádherná podívaná, byl u toho jeden nábožný major od pluku, kde Otto Katz sloužil, jedna stará panna z ústavu šlechtičen na Hradčanech a nějaký otlemený zástupce konzistoře, který mu dělal kmotra.

související

• otlemenec