pää
Možná hledáte pää-.
finština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [pæː]
dělení
[editovat]- pää
etymologie
[editovat]Slovo je uralského původu, z prauralského *päŋe.[1] Srov. votské a livonské pää, karelské peä, estonské pea, mordvinské pe, udmurtské pum, mansijské puŋk, maďarské fej/fő a nganasanské feai.
podstatné jméno
[editovat]skloňování
[editovat]| skloňování podle vzoru maa | ||
|---|---|---|
| Substantivum | singulár | plurál |
| nominativ | pää | päät |
| genitiv | pään | päiden päitten |
| akuzativ | pään pää |
päät |
| partitiv | päätä | päitä |
| essiv | päänä | päinä |
| translativ | pääksi | päiksi |
| inessiv | päässä | päissä |
| elativ | päästä | päistä |
| illativ | päähän | päihin |
| adessiv | päällä | päillä |
| ablativ | päältä | päiltä |
| allativ | päälle | päille |
| abessiv | päättä | päittä |
| komitativ | — | päine |
| instruktiv | — | päin |
význam
[editovat]související
[editovat]fráze a idiomy
[editovat]votština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [pæː]
dělení
[editovat]- pää
podstatné jméno
[editovat]význam
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ HÄKKINEN, Kaisa. Nykysuomen etymologinen sanakirja. Juva : WSOY, 2004. ISBN 978-951-27108-7. Heslo „pää“, s. 996.
- ↑ TSVETKOV, Dmitri. Vadja keele grammatika. Tallinn : Eesti Keele Sihtasutus, 2008. ISBN 978-9985-79-216-2. S. 145. (estonsky, rusky)