pää
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Možná hledáte pää-.
finština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [pæː]
dělení[editovat]
- pää
etymologie[editovat]
Slovo je uralského původu, z prauralského *päŋe.[1] Srov. votské a livonské pää, karelské peä, estonské pea, mordvinské pe, udmurtské pum, mansijské puŋk, maďarské fej/fő a nganasanské feai.
podstatné jméno[editovat]
skloňování[editovat]
skloňování podle vzoru maa | ||
---|---|---|
Substantivum | singulár | plurál |
nominativ | pää | päät |
genitiv | pään | päiden päitten |
akuzativ | pään pää |
päät |
partitiv | päätä | päitä |
essiv | päänä | päinä |
translativ | pääksi | päiksi |
inessiv | päässä | päissä |
elativ | päästä | päistä |
illativ | päähän | päihin |
adessiv | päällä | päillä |
ablativ | päältä | päiltä |
allativ | päälle | päille |
abessiv | päättä | päittä |
komitativ | — | päine |
instruktiv | — | päin |
význam[editovat]
související[editovat]
- pää-
- päättää
- päin
- päällä, päältä, päälle
- päässä, päästä, päähän
- päällinen
- pääasia
- päähenkilö
- päähine
- pääkallo
- pääkatu
- pääkaupunki
- päälaki
- päämies
- pääministeri
- päämäärä
- pääoma
- pääposti
- päärakennus
- päärynä
- alkupää
- loppupää
fráze a idiomy[editovat]
votština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [pæː]
dělení[editovat]
- pää
podstatné jméno[editovat]
význam[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ HÄKKINEN, Kaisa. Nykysuomen etymologinen sanakirja. Juva : WSOY, 2004. ISBN 978-951-27108-7. Heslo „pää“, s. 996.
- ↑ TSVETKOV, Dmitri. Vadja keele grammatika. Tallinn : Eesti Keele Sihtasutus, 2008. ISBN 978-9985-79-216-2. S. 145. (estonsky, rusky)