pędzel

polština

výslovnost

IPA: [ˈpɛn.d͡zɛl]
pędzel^{? • info}

etymologie

Přes středohornoněmecké pinsel ze starofrancouzského pincel, které z latinského pēnicillum ― štětečka, které přes jinou zdrobnělinu peniculus z pēnis — ohon, ocas. Srovnej např. německé Pinsel a francouzské pinceau téhož významu, anglické pencil nebo české penicilin.

podstatné jméno

rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	pędzel	pędzle
genitiv	pędzla	pędzli
dativ	pędzlowi	pędzlom
akuzativ	pędzel	pędzle
instrumentál	pędzlem	pędzlami
lokál	pędzlu	pędzlach
vokativ	pędzlu	pędzle

význam

štětec

související