pětistovku

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [pjɛcɪstɔfkʊ]

dělení

[editovat]
  • pě-ti-stov-ku

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský

význam

[editovat]
  1. akuzativ čísla jednotného substantiva pětistovka
    • A přirovnával se ke Korachovi, kterého pohltila země, když bylo mu platiti prohranou pětistovku.[1]
    • Chvíli zaváhala, pak se vnitřně obrnila, vytáhla peněženku a z ní pětistovku. „Prohlédněte si tuhle pětistovku. Přece máte zapsaná čísla bankovek z výkupného? Ověřte si to. Pak taky pochopíte, že jsme skutečně vinní.“ Položila bankovku na stůl.[2]

slovní spojení

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. Karel Poláček: Žaludská sedma se obořila na knížete □ Když se blížili Peršané, zdvihl se veliký kotouč prachu □ Z vypravování kmeta Antonína Mazury
  2. Catharina INGELMAN-SUNDBERG: Brambory na vloupačku, ze švédštiny přeložila Helena MATOCHOVÁ. Argo, Praha 2014 - citováno dle Korpus.cz