přátel
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [pr̝̊aːtɛl]
dělení[editovat]
- přá-tel
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský životný
- nepravidelné
význam[editovat]
- genitiv množného čísla substantiva přítel
- Štěstí je pryč a groše též, přátel už u mne nenajdeš; pohasla zář mi sluneční, rozprch se mušek rej taneční[1]
- Byl dlouho tkadlcem a básníkem samoukem, аž se na radu přátel oddal učitelství, ve kterémž stavě nyní působí v Čeladné.[2]
- Jako ženatý začínající vysokoškolák bez přátel a příbuzných jsem neměl mnoho možností seznamovat se s novými lidmi, a tak byl náš společenský život velmi chudý.[3]
- V tom světě zlém jen málo přátel měj a řečem jich jen zdáli sluchu přej![4]
poznámky[editovat]
- ↑ Otokar Fischer/Heinrich Heine: Frau Sorge, překlad Praha 1949
- ↑ František Bílý: Josef Kalus
- ↑ Miroslav Jindra / Joseph Heller: Tehdy a teď, BB art, Praha 1998 — citováno dle Korpus.cz
- ↑ Omar Chajjám v překladu Josefa Štýbra: Čtyřverší 65.