příruček

čeština

výslovnost

• IPA: [pr̝̊iːrʊt͡ʃɛk]
•  příruček^{? • info}

dělení

• pří-ru-ček

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. genitiv množného čísla substantiva příručka
   • Měl na sobě jen plandavé kalhoty, na koleni záplatované a opásané opaskem ze silné kůže (kalhoty bez poutek přečuhovaly nad opaskem jako špatně převázaný pytlík), na nohou bagančata, nahý svalnatý hrudník jako z dnešních příruček pro kulturisty. Břicho upletené z podélných svalů jako vánočka, svalstvo paží mělo objem Evženova stehna a pod kůží předloktí se rýsovaly žíly.
   • I pokud se podíváme na názvy psychoterapeutických příruček zabývajících se daným tématem, vždy se setkáme s výrazem konstelace, nikoli *konstalace

synonyma

1. manuálů