instrumentál jednotného čísla substantiva představa
Tento tón bolestné výtky, jenž ozývá se i v nářcích Komenského, určen je ovšem představou, danou postupem událostí: po 23. květnu přišla Bílá Hora, a po ní nové Bílé Hory… Hlavní stránka problému, jenž nás zajímá, je nejenom: jak došlo ke dni 23. května, ale i: byla Bílá Hora nutným výsledkem vývoje od 23. května 1618? Měl český odboj od samého počátku v sobě zárodek nezdaru?[1]
Neníť tudíž divu, že osobnosť Šamánkova stala se jaksi představou Čecha, dobývajícího sobě práv svých neúmorně; a proto nabídnut mu mandát do říšské rady.[2]
„Tady už někdo hledal,“ bručí houbař misantropicky, jakmile vkročí do mlází, a přál by si v tu chvíli, aby se na světě rodilo míň lidí. Horší je, že většina lidí houby hledajících vstupuje do lesa s jakousi představou, že nestačí houby hledat, nýbrž že je záhodno je pokud možno vyhubit, snad proto, aby už nikdy nikdo jiný nic na tom místě nenašel.[3]
Dobešová učí především první a druhé ročníky a jak říká, hodně studentů nastupuje na práva s představou, že budou hned umět uzavírat smlouvy či rozhodovat o vině a nevině člověka.[4]
