přefiknout

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈpr̝̊ɛfɪknɔʊ̯t]

dělení

• pře-fik-nout

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	přefiknu	přefikneš	přefikne	přefikneme	přefiknete	přefiknou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	přefikni	přefikněme	přefikněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	přefikl	přefikla	přefiklo	přefikli	přefikly	přefikla
trpné	přefiknut	přefiknuta	přefiknuto	přefiknuti	přefiknuty	přefiknuta

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	přefiknuv	přefiknuvši	přefiknuvše

význam

1. (v obecném jazyce) překrojit, rozkrojit, rozseknout
   • Vzal jsem kudlu a přefiknul jsem okurku.
2. (v obecném jazyce) rozstříhnout, přestřihnout
   • Kolegyně přefikla obálku.
3. (o muži, tranzitivně) (vulgárně, expresivně) podstoupit pohlavní styk (jakožto penetrující)
   • Přefiknul jsem půlku holek ve třídě. Ty zbývající jsou ještě panny.
   • Jsem něžný odpaňovač. Přefiknu tě bezbolestně.

překlady

1. rozdělit krájením či seknutím

   • angličtina: chop, hew
   • francouzština: pincer, serrer la vis a quelqu’un
   • němčina: durchhauen, durchhacken
   • ruština: нарубить
2. rozdělit střihnutím

   • francouzština: cisailler
   • němčina: entzweischneiden, schnippen
   • ruština: разрезать ножницами
3. osouložit

   • angličtina: roger, fuck, bonk, shag, bugger
   • ruština: трахнуть
   • španělština: comer

synonyma

1. přešmiknout, rozšmiknout
2. přešmiknout, rozšmiknout
3. oprcat, ojet, ošukat, obtáhnout

související

• fiknout
• skřípat
• přefiknutí