půldruhý

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [puːldrʊɦiː]

dělení[editovat]

  • půl-dru-hý

etymologie[editovat]

Složením slov půl, druhý. Ve staročeštině doloženo k roku 1376 ve Štítného „Knížkách šesterých“ — „puol druhé kopy…“.[1]

číslovka[editovat]

skloňování[editovat]

Číslo singulár plurál
Rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ půldruhý půldruhý půldruhá půldruhé půldruzí půldruhé půldruhé půldruhá
genitiv půldruhého půldruhého půldruhé půldruhého půldruhých půldruhých půldruhých půldruhých
dativ půldruhému půldruhému půldruhé půldruhému půldruhým půldruhým půldruhým půldruhým
akuzativ půldruhého půldruhý půldruhou půldruhé půldruhé půldruhé půldruhé půldruhá
vokativ půldruhý půldruhý půldruhá půldruhé půldruzí půldruhé půldruhé půldruhá
lokál půldruhém půldruhém půldruhé půldruhém půldruhých půldruhých půldruhých půldruhých
instrumentál půldruhým půldruhým půldruhou půldruhým půldruhými půldruhými půldruhými půldruhými

význam[editovat]

  1. mající hodnotu jeden a půl (uvedených jednotek)
    • Rabín Pinchas ben Jaír byl pochován půldruhého tisíce let předtím v Palestině. V překrásném údolí pod strání, na níž stojí jako přilepené idylické městečko Safed.[3]

překlady[editovat]

  1. mající hodnotu 1,5

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2017-08-17]. Heslo půldruhý.
  1. Drobnosti. Naše řeč, 1938, roč. 22, čís. 10, s. 291. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. Jazyková poradna ÚJČ, http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/dotazy/0218.html
  3. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 99.