pekelnice
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [pɛkɛlɲɪt͡sɛ]
dělení
[editovat]- pe-kel-ni-ce
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | pekelnice | pekelnice |
| genitiv | pekelnice | pekelnic |
| dativ | pekelnici | pekelnicím |
| akuzativ | pekelnici | pekelnice |
| vokativ | pekelnice | pekelnice |
| lokál | pekelnici | pekelnicích |
| instrumentál | pekelnicí | pekelnicemi |
význam
[editovat]- (řidčeji, expresivně) ďáblice
- Buďto že nadobyčejný šat, nalíčení, záře hořících světel, jakési neznámé povzbuzení a napnutí všech duševních sil, aneb že nadpozemské, mně nepovědomé, vše zachvacující kouzlo toho příčinou bylo, slovem: večer ten přál jsem sobě býti pro Eližbětu Soběslavem, a všeliké nesváry mezi milujícími jsem upřímně proklínal. Avšak ta pekelnice v podobě cheruba, zdálo se, že poznávala nepokoj můj.[1]
poznámky
[editovat]- ↑ Josef Kajetán Tyl: Pouť českých umělců