pekelnice

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [pɛkɛlɲɪt͡sɛ]

dělení[editovat]

  • pe-kel-ni-ce

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ pekelnice pekelnice
genitiv pekelnice pekelnic
dativ pekelnici pekelnicím
akuzativ pekelnici pekelnice
vokativ pekelnice pekelnice
lokál pekelnici pekelnicích
instrumentál pekelnicí pekelnicemi

význam[editovat]

  1. (řidčeji, expresivně) ďáblice
    • Buďto že nadobyčejný šat, nalíčení, záře hořících světel, jakési neznámé povzbuzení a napnutí všech duševních sil, aneb že nadpozemské, mně nepovědomé, vše zachvacující kouzlo toho příčinou bylo, slovem: večer ten přál jsem sobě býti pro Eližbětu Soběslavem, a všeliké nesváry mezi milujícími jsem upřímně proklínal. Avšak ta pekelnice v podobě cheruba, zdálo se, že poznávala nepokoj můj.[1]

poznámky[editovat]

  1. Josef Kajetán Tyl: Pouť českých umělců