piuma

italština

výslovnost

• IPA: [ˈpju.ma]

etymologie

Z latinského pluma téhož významu.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	piuma	piume

význam

1. pírko, pero, péro
   • La donna è mobile qual piuma al vento, muta d'accento e di pensiero. – Žena je vrtkavá jako pírko ve větru, mění se hlasem i myšlenkou.

související

• piumaggio
• piumina
• piumino