plac

Možná hledáte plač, plác, pláč, płac, płać nebo pľac.

čeština

výslovnost

• IPA: [plat͡s]

dělení

• plac

etymologie

Pochází z německého slova Platz (místo, náměstí).

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	plac	placy
genitiv	placu	placů
dativ	placu	placům
akuzativ	plac	placy
vokativ	place	placy
lokál	placu / place	placech
instrumentál	placem	placy

význam

1. (v obecném jazyce) volné prostranství, místo (k něčemu vyhrazené, upravené, určené, např. staveniště, hřiště, cvičiště, jeviště aj.)
   • Déšť byl nesmírnou komplikací. Skateboarding se totiž na rozdíl od jiných sportů nedá provozovat za deště. Jezdci mohou vyjet jen na suchý betonový plac.
   • Když po poločasové pauze duelu s Dánskem vybíhali Dovalilovi hoši na plac, na ukazateli svítilo skóre 1:0.
   • Nad projektem bděl, ale nestál mi za zadkem, jednak měl dost práce s vlastním filmem, hlavně ale věřil našemu scénáři. Věděl, že bude fungovat, a to mu stačilo, ani na plac nás nechodil kontrolovat.
   • Původně se přitom v areálu „fakultky“ přetřásala jiná místa, kam biketower postavit. Ve hře byl například plac u Dětské kliniky nebo prostor před Emergency.
2. (ve filmu) místo natáčení
3. (zastarale) náměstí
4. (v obecném jazyce) pracoviště, pracovní místo
   • Majitel hotelu a restaurace: Obsluhovat elektronické pokladny číšník na place nestihne.

překlady

1. • angličtina: spot, place, site
   • italština: posto m
2. —
3. —
4. —

související

• buzerplac
• plácek

slovní spojení

• dát do placu
• hodit do placu

polština

výslovnost

• IPA: [plat͡s]
•  plac^{? • info}

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	plac	place
genitiv	placu	placów
dativ	placowi	placom
akuzativ	plac	place
instrumentál	placem	placami
lokál	placu	placach
vokativ	placu	place

význam

1. náměstí
2. místo

související

• placowy
• placyk
• plackowaty