Přeskočit na obsah

plukovníkův

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [plʊkɔvɲiːkuːf]

dělení

[editovat]
  • plu-kov-ní-kův

etymologie

[editovat]

Odvozeno od podstatného jména plukovník příponou -ův.

přídavné jméno

[editovat]
  • přivlastňovací

skloňování

[editovat]
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ plukovníkův plukovníkův plukovníkova plukovníkovo plukovníkovi plukovníkovy plukovníkovy plukovníkova
genitiv plukovníkova plukovníkova plukovníkovy plukovníkova plukovníkových plukovníkových plukovníkových plukovníkových
dativ plukovníkovu plukovníkovu plukovníkově plukovníkovu plukovníkovým plukovníkovým plukovníkovým plukovníkovým
akuzativ plukovníkova plukovníkův plukovníkovu plukovníkovo plukovníkovy plukovníkovy plukovníkovy plukovníkova
vokativ plukovníkův plukovníkův plukovníkova plukovníkovo plukovníkovi plukovníkovy plukovníkovy plukovníkova
lokál plukovníkově / plukovníkovu plukovníkově / plukovníkovu plukovníkově plukovníkově / plukovníkovu plukovníkových plukovníkových plukovníkových plukovníkových
instrumentál plukovníkovým plukovníkovým plukovníkovou plukovníkovým plukovníkovými plukovníkovými plukovníkovými plukovníkovými

význam

[editovat]
  1. náležící plukovníkovi