požitečný

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔʒɪtɛt͡ʃniː]

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	požitečný	požitečný	požitečná	požitečné	požiteční	požitečné	požitečné	požitečná
genitiv	požitečného	požitečného	požitečné	požitečného	požitečných	požitečných	požitečných	požitečných
dativ	požitečnému	požitečnému	požitečné	požitečnému	požitečným	požitečným	požitečným	požitečným
akuzativ	požitečného	požitečný	požitečnou	požitečné	požitečné	požitečné	požitečné	požitečná
vokativ	požitečný	požitečný	požitečná	požitečné	požiteční	požitečné	požitečné	požitečná
lokál	požitečném	požitečném	požitečné	požitečném	požitečných	požitečných	požitečných	požitečných
instrumentál	požitečným	požitečným	požitečnou	požitečným	požitečnými	požitečnými	požitečnými	požitečnými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	požitečný
komparativ	požitečnější
superlativ	nejpožitečnější

význam

1. (zastarale) přinášející užitek
   • Koně nebij, sluhy netup, ženy nepopouzej, mají-li požitečni býti.
2. (zastarale) související s požitkem
   • Úřad ten vyvinul se v Čechách teprve po válkách husitských, kdy za úpadku moci statky královské byly silně rozebrány a jevila se potřeba důchody královské energicky vymáhati a vyhledávati i obnovovati zapomenutá požitečná práva královská.

synonyma

1. užitkový
2. požitkový