pobíhají

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈpɔbiːɦajiː]

dělení

• po-bí-ha-jí

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní

význam

1. třetí osoba čísla množného způsobu oznamovacího času přítomného slovesa pobíhat
   • Ve dne je tu veselo: děti, zdivočelé výroční tou slávou, s tvářemi jak ďábli umazanými od červené lízačky, od rána do večera pobíhají kolem a hrají si své šťastné hry. I lidé se zastaví, pohovoří, okusí a jdou zase dál.
   • Nosí je hlavně ti redaktoři, kteří vedou sedavý život u redakčního stolu; ti však, kteří pobíhají po městě, docházejí do sněmovny nebo navštěvují různé schůze a porady, vystupují v obyčejném civilu; nejvýš ukrývají pod klopou kabátu novinářský odznak, se kterým se vytasí jenom tehdy, když je strážník někam nechce pustit.

související

• popobíhají
• popoběhnou