pobožnůstkářství

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔbɔʒnuːstkaːr̝̊stviː]

dělení

• po-bož-nůst-kář-ství

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	pobožnůstkářství	pobožnůstkářství
genitiv	pobožnůstkářství	pobožnůstkářství
dativ	pobožnůstkářství	pobožnůstkářstvím
akuzativ	pobožnůstkářství	pobožnůstkářství
vokativ	pobožnůstkářství	pobožnůstkářství
lokál	pobožnůstkářství	pobožnůstkářstvích
instrumentál	pobožnůstkářstvím	pobožnůstkářstvími

význam

1. (hanlivě) přepjatá, zpravidla jen vnějšková, neupřímná zbožnost
   • Příliš úzkostlivé pobožnůstkářství není vítané.
   • Matku svou J. později ve svých Zápiscích sám vylíčil jako ženu »rozumnou, dobrou, obcování svatého a přeživé fantasie« její zbožnost často projevovala se chorobným pobožnůstkářstvím.

překlady

1. • francouzština: fausse dévotion ž, bigotisme m, cagoterie ž
   • němčina: Frömmelei ž, Scheinheiligkeit ž

synonyma

1. bigotnost

související

• pobožnost
• pobožnůstkář
• pobožnůstkářka
• pobožnůstkářský