pocity
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [pɔt͡sɪtɪ]
dělení[editovat]
- po-ci-ty
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský neživotný
význam[editovat]
- nominativ množného čísla substantiva pocit
- Jaké jsou vlastně pocity bojujícího, vítězícího či poraženého sportovce? (…) Jsou dva maximální pocity, jaké lze jen zažít; ta vteřina porážky, kdy běžec cítí, že je před páskou předstihován, nebo naopak vítězství, kdy cítí, že se probíjí dopředu.[1]
- akuzativ množného čísla substantiva pocit
- Mám za to, že právě tato doba budí pocity vděčnosti ke všem těm Čechům, kteří pamětlivi rodinného svazku, přispívali k zachování našeho rodu tím, že chovali se k sobě navzájem jako uvědomělí členové našeho národa, jako skuteční bratři a sestry.[2]
- Cítila potřebu nějak utřídit tyhle soupeřící nepříjemné pocity, nějak je srovnat a dát jim rytmus, vytvořit si nějaký vnitřní soupis: rozbřesk, soumrak, rozbřesk, soumrak[3]
- instrumentál množného čísla substantiva pocit
- Podnikaje k žádosti pana nakladatele třetí vydání „Očistce“ Dantova po desíti opět letech (druhé vydání vyšlo r. 1891), činím to s pocity smíšenými radosti i jakési tiché elegie.[4]
poznámky[editovat]
- ↑ Evžen Rošický: Sport, jak není vidět s tribuny
- ↑ Emil Hácha: Smysl a podstata naší národní pospolitosti
- ↑ Markéta Musilová - Claire Messud: Císařovy děti nemají šaty, Odeon, Praha 2008 — citováno dle Korpus.cz
- ↑ Jaroslav Vrchlický: Božská komedie/Očistec/Slovo úvodní k třetímu vydání