podeprouc
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [pɔdɛprɔʊ̯t͡s]
dělení
[editovat]- po-de-prouc
sloveso
[editovat]význam
[editovat]- (archaicky) přechodník přítomný jednotného čísla ženského a středního rodu slovesa podepřít
- „I totě kůže prolhaná,“ povídá babička, podeprouc si v rozhorlení ruku o bok.[1]
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ NĚMCOVÁ, Božena. Babička. 7. vyd. Praha : Česká grafická unie, 1924. Kapitola IX, s. 116–129.