podeprouc
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [pɔdɛprɔʊ̯t͡s]
dělení[editovat]
- po-de-prouc
sloveso[editovat]
význam[editovat]
- (archaicky) přechodník přítomný jednotného čísla ženského a středního rodu slovesa podepřít
- „I totě kůže prolhaná,“ povídá babička, podeprouc si v rozhorlení ruku o bok.[1]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ NĚMCOVÁ, Božena. Babička. 7. vyd. Praha : Česká grafická unie, 1924. Kapitola IX, s. 116–129.