poftă

rumunština

výslovnost

• IPA: [ˈpof.tə]
•  poftă^{? • info}

etymologie

Deverbativum od pofti, které ze staroslověnského похътѣти, jež předponou vychází z předpokládaného praslovanského *xotěti, *xъtěti. Srovnej např. ukrajinské по́хіть, naše české pochutina nebo ruské по́хоть.

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. chuť, apetit

synonyma

1. nesaț, apetit

fráze a idiomy

• poftă bună

související

• pofti