poháněje

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [pɔɦaːɲɛjɛ]

dělení

[editovat]
  • po-há-ně-je

sloveso

[editovat]

význam

[editovat]
  1. přechodník přitomný jednotného čísla mužského rodu slovesa pohánět
    • Soběslav dověděv se o tom, sebral opět rychle vojsko své a pospíchal do Rakous, nepřátely před sebou poháněje; i pobyv tam, zvláště v okolí kláštera světelského, ode dne 10. do 19. prosince, dohubil vše, co předešlé zkázy bylo zniklo.[1]

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. PALACKÝ, František. Dějiny národu českého. Svazek I. Praha : Odeon, 1968. Kapitola Nové klesání Čech skrze půtky Přemyslovců, s. 325–343.