poháněje

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [pɔɦaːɲɛjɛ]

dělení[editovat]

  • po-há-ně-je

sloveso[editovat]

význam[editovat]

  1. přechodník přitomný jednotného čísla mužského rodu slovesa pohánět
    • Soběslav dověděv se o tom, sebral opět rychle vojsko své a pospíchal do Rakous, nepřátely před sebou poháněje; i pobyv tam, zvláště v okolí kláštera světelského, ode dne 10. do 19. prosince, dohubil vše, co předešlé zkázy bylo zniklo.[1]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. PALACKÝ, František. Dějiny národu českého. Svazek I. Praha : Odeon, 1968. Kapitola Nové klesání Čech skrze půtky Přemyslovců, s. 325–343.