pokládaje

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [pɔklaːdajɛ]

dělení

[editovat]
  • po-klá-da-je

sloveso

[editovat]

význam

[editovat]
  1. přechodník přítomný jednotného čísla mužského rodu slovesa pokládat
    • V témž čase přiblížil se také Boleslav Křivoustý ke hranicem českým, i rozplašil tam stráže krajištné, chtěje přispěti Bořivojovi ku pomoci: ale slyšev, že on již Prahy a Vyšehradu se zmocnil, a pokládaje tudíž pomoc svou za zbytečnou, vrátil se hned opět (…)[1]

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. PALACKÝ, František. Dějiny národu českého. Svazek I. Praha : Odeon, 1968. Kapitola Půtky o trůn mezi syny a synovci Vratislavovými, s. 247–279.