pokládaje

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [pɔklaːdajɛ]

dělení[editovat]

  • po-klá-da-je

sloveso[editovat]

význam[editovat]

  1. přechodník přítomný jednotného čísla mužského rodu slovesa pokládat
    • V témž čase přiblížil se také Boleslav Křivoustý ke hranicem českým, i rozplašil tam stráže krajištné, chtěje přispěti Bořivojovi ku pomoci: ale slyšev, že on již Prahy a Vyšehradu se zmocnil, a pokládaje tudíž pomoc svou za zbytečnou, vrátil se hned opět (…)[1]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. PALACKÝ, František. Dějiny národu českého. Svazek I. Praha : Odeon, 1968. Kapitola Půtky o trůn mezi syny a synovci Vratislavovými, s. 247–279.