pokrevenec
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [pɔkrɛvɛnɛt͡s]
dělení
[editovat]- po-kre-ve-nec
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský životný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | pokrevenec | pokrevenci |
| genitiv | pokrevence | pokrevenců |
| dativ | pokrevenci / pokrevencovi | pokrevencům |
| akuzativ | pokrevence | pokrevence |
| vokativ | pokrevenče | pokrevenci |
| lokál | pokrevenci / pokrevencovi | pokrevencích |
| instrumentál | pokrevencem | pokrevenci |
význam
[editovat]- (knižně) pokrevní příbuzný[1]
- Švakrovství jest v civilním právě poměr mezi jedním manželem a pokrevenci druhého manžela, v právě církevním však poměr mezi jednou z osob souložících a pokrevenci druhé z nich.[2]
- (knižně, zastarale) příslušník téhož národa[1]
poznámky
[editovat]- ↑ 1,0 1,1 Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2018-09-02]. Heslo pokrevenec.
- ↑ Švakrovství. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1906. s:Ottův slovník naučný/Švakrovství Díl 24, s. 848.