polínko
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈpɔliːŋkɔ]
dělení
[editovat]- po-lín-ko
etymologie
[editovat]Zdrobnělina slova poleno. To je asi zpodstatnělým příčestím trpným od praslovanského slovesa *polěti (hořet). Další možný výklad dává jméno do souvislosti s půl, čili původním významem by bylo rozštípnutý špalek.[1]
podstatné jméno
[editovat]- rod střední
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | polínko | polínka |
| genitiv | polínka | polínek |
| dativ | polínku | polínkům |
| akuzativ | polínko | polínka |
| vokativ | polínko | polínka |
| lokál | polínku | polínkách |
| instrumentál | polínkem | polínky |
význam
[editovat]- (zdrobněle) poleno; rozštípnutý špalek
překlady
[editovat]- rostlinná vlákna
- němčina: Scheitchen s
- polština: polanko s
- ruština: поленце s, полешко s
- slovenština: polienko s
související
[editovat]fráze a idiomy
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „poleno“, s. 507.