polínko
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈpɔliːŋkɔ]
dělení[editovat]
- po-lín-ko
etymologie[editovat]
Zdrobnělina slova poleno. To je asi zpodstatnělým příčestím trpným od praslovanského slovesa *polěti (hořet). Další možný výklad dává jméno do souvislosti s půl, čili původním významem by bylo rozštípnutý špalek.[1]
podstatné jméno[editovat]
- rod střední
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | polínko | polínka |
| genitiv | polínka | polínek |
| dativ | polínku | polínkům |
| akuzativ | polínko | polínka |
| vokativ | polínko | polínka |
| lokál | polínku | polínkách |
| instrumentál | polínkem | polínky |
význam[editovat]
- (zdrobněle) poleno; rozštípnutý špalek
překlady[editovat]
- rostlinná vlákna
- němčina: Scheitchen s
- polština: polanko s
- ruština: поленце s, полешко s
- slovenština: polienko s
související[editovat]
fráze a idiomy[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „poleno“, s. 507.