polkka
finština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈpo̞lkːɑ]
dělení
[editovat]- polk-ka
etymologie
[editovat]Ze švédského polka, které bylo přejato z češtiny ze slova polka.[1] Tanec byl takto pojmenován na počest Poláků, jejichž povstání proti carské nadvládě bylo v době jeho vzniku potlačeno (1830–1831).[2]
podstatné jméno
[editovat]skloňování
[editovat]| skloňování podle vzoru koira | ||
|---|---|---|
| Substantivum | singulár | plurál |
| nominativ | polkka | polkat |
| genitiv | polkan | polkkien (polkkain) |
| akuzativ | polkan polkka |
polkat |
| partitiv | polkkaa | polkkia |
| essiv | polkkana | polkkina |
| translativ | polkaksi | polkiksi |
| inessiv | polkassa | polkissa |
| elativ | polkasta | polkista |
| illativ | polkkaan | polkkiin |
| adessiv | polkalla | polkilla |
| ablativ | polkalta | polkilta |
| allativ | polkalle | polkille |
| abessiv | polkatta | polkitta |
| komitativ | — | polkkine |
| instruktiv | — | polkin |
význam
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ HÄKKINEN, Kaisa. Nykysuomen etymologinen sanakirja. Juva : WSOY, 2004. ISBN 978-951-27108-7. Heslo „polkka“, s. 941.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „polka“, s. 485.