poroučeje

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [pɔrɔʊ̯t͡ʃɛjɛ]

dělení[editovat]

  • po-rou-če-je

sloveso[editovat]

význam[editovat]

  1. přechodník přítomný jednotného čísla mužského rodu slovesa poroučet
    • Proto psal [papež] dne 2. října 1224 kapitule pražské, králi českému a mohuckému arcibiskupovi, poroučeje, aby při nastávajícím volení nového biskupa užilo se rady opatů nepomuckého a ostrovského i probošta kapituly olomoucké a zvolený aby ku potvrzení a svěcení poslán byl do Říma.[1]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. PALACKÝ, František. Dějiny národu českého. Svazek I. Praha : Odeon, 1968. Kapitola Kralování Přemysla Otakara I., s. 347–369.