posobník

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [pɔsɔbɲiːk]

dělení[editovat]

  • po-sob-ník

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ posobník posobníci
genitiv posobníka posobníků
dativ posobníku / posobníkovi posobníkům
akuzativ posobníka posobníky
vokativ posobníku posobníci
lokál posobníku / posobníkovi posobnících
instrumentál posobníkem posobníky

význam[editovat]

  1. (archaicky) stoupenec, následovník, přívrženec[1]
    • (…) faru Svatomichalskou, ačkoliv na chvíli kněz Vilém, Janův posobník, na ni byl uveden, udržel [Křišťan z Prachatic] i napotom.[2]

poznámky[editovat]

  1. Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2015-08-05]. Heslo posobník.
  2. MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. Heslo „Křištan“, s. 396.