potvrdiv

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔtvr̩ɟɪf]

dělení

• po-tvr-div

sloveso

význam

1. přechodník minulý jednotného čísla mužského rodu slovesa potvrdit
   • Nelzeť neuznati, že Innocencius III. získal sobě tehdáž nemalou o Čechy zásluhu, nevšimnuv sobě žaloby o závazku poddanosti pražského biskupa, i potvrdiv tím prostředně podrobenost církve pražské ve věcech světských pod vrchmocí králů českých.

související

• potvrdivši
• potvrdivše