Přeskočit na obsah

povidla

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈpɔvɪdla]

dělení

[editovat]
  • po-vi-d-la

etymologie

[editovat]

Pravděpodobně příponou -dlo od slovesa povíti, které z víti, vít (ve smyslu «míchat», «točit»), dle Rejzka vlastně „něco, co vzniká mícháním vařené ovocné šťávy“. Srovnej polské powidło, německé Powidl nebo ukrajinské повидло (jež může označovat i máslo!), kteréžto výrazy všechny přejaty z češtiny. Dále srovnej např. motovidlo, vidle.[1]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod střední

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ povidla
genitiv povidel
dativ povidlům
akuzativ povidla
vokativ povidla
lokál povidlech
instrumentál povidly

význam

[editovat]
  1. nahusto svařené ovoce
    • Honza rukou povidla z hrnce vybíral a olizoval se po nich.[2]

překlady

[editovat]

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „povidla“, s. 493.
  2. POLÍVKOVÁ, Anna. Na besedě. Polička : F. Popelka, 1897. Kapitola O hloupém Honzovi.