povidla
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈpɔvɪdla]
dělení[editovat]
- po-vi-d-la
etymologie[editovat]
Pravděpodobně příponou -dlo od slovesa povíti, které z víti, vít (ve smyslu «míchat», «točit»), dle Rejzka vlastně „něco, co vzniká mícháním vařené ovocné šťávy“. Srovnej polské powidło, německé Powidl nebo ukrajinské повидло (jež může označovat i máslo!), kteréžto výrazy všechny přejaty z češtiny. Dále srovnej např. motovidlo, vidle.[1]
podstatné jméno[editovat]
- rod střední
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | — | povidla |
| genitiv | — | povidel |
| dativ | — | povidlům |
| akuzativ | — | povidla |
| vokativ | — | povidla |
| lokál | — | povidlech |
| instrumentál | — | povidly |
význam[editovat]
překlady[editovat]
- angličtina: plum stew
- francouzština: pâte à tartiner aux prunes; confiture ž
- hebrejština: פּוֹבִידֶל
- italština: confettura di prugne ž
- němčina: Powidl
- polština: powidło s
- ruština: повидло s
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „povidla“, s. 493.
- ↑ POLÍVKOVÁ, Anna. Na besedě. Polička : F. Popelka, 1897. Kapitola O hloupém Honzovi.