pozdravíce
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [pɔzdraviːt͡sɛ]
dělení[editovat]
- po-zdra-ví-ce
sloveso[editovat]
význam[editovat]
- (archaicky) přechodník přítomný množného čísla všech rodů slovesa pozdravit
- „Ať se nebojí, já to srovnám,“ řekla kněžna; na to pokynula komtesse k odjetí, obě vsedly na koně a vlídně pozdravíce společnost, rychlým cvalem ujížděly k zámku.[1]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ NĚMCOVÁ, Božena. Babička. 7. vyd. Praha : Česká grafická unie, 1924. Kapitola IX, s. 116–129.