pracovna

čeština

výslovnost

• IPA: [prat͡sɔvna]

dělení

• pra-cov-na

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	pracovna	pracovny
genitiv	pracovny	pracoven
dativ	pracovně	pracovnám
akuzativ	pracovnu	pracovny
vokativ	pracovno	pracovny
lokál	pracovně	pracovnách
instrumentál	pracovnou	pracovnami

význam

1. místnost, kde se pracuje, zvlášť u stolu a duševně
   • Jeho pražská pracovna je prostá: několik zamilovaných obrazů: Liška, Mařák, Slavíček, Aleš, několik skulptur: Myslbek a veliká knihovna — toť vše.

překlady

1. místnost v domě ke psaní a čtení

   • angličtina: study
   • francouzština: étude ž, bureau m
   • italština: studiolo m
   • latina: tablinum s
   • maďarština: dolgozószoba
   • němčina: Arbeitszimmer
   • polština: pracownia ž, gabinet m
   • španělština: estudio m
   • ukrajinština: кабінет m

synonyma

• ateliér, studovna