pravíc

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [praviːt͡s]

dělení

[editovat]
  • pra-víc

sloveso

[editovat]

význam

[editovat]
  1. přechodník přítomný jednotného čísla ženského a středního rodu slovesa pravit
    • (…) [babička] sama hrstku vzala a na ženicha a nevěstu je hodila, pravíc: „Aby je Pánbůh také tak obsypal božím požehnáním.“[1]

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. NĚMCOVÁ, Božena. Babička. 7. vyd. Praha : Česká grafická unie, 1924. Kapitola XVIII, s. 226–241.