praviechu
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
staročeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [pravjɛxʊ]
sloveso
[editovat]- dokonavé
- tranzitivní
význam
[editovat]- třetí osoba množného čísla kladného oznamovacího způsobu aoristu rodu činného slovesa praviti
- Hledáchu protiv Ježíšovi svědectvie, aby jeho k smrti vydali, i nenalezechu. A mnozí falešné svědectvie praviechu protiv němu, a podobna svědectvie nebyla.[1]
poznámky
[editovat]- ↑ evangelium sv. Marka, 1421, Evangeliář Olomoucký