proboscis

latina

výslovnost

• IPA: [prɔˈbɔs.kɪs] (klasická restituovaná)
• IPA: [prɔˈbɔs.t͡sɪs] (rakousko-uherská)
• IPA: [pɾɔˈboʃ.ʃis] (vatikánská)

etymologie

Ze starořeckého προβοσκίς, které odvozeno od slovesa βόσκειν — pást, krmit. Srovnej např. české botanika.

podstatné jméno

• rod ženský (femininum)
• 3. deklinace

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	proboscĭs	proboscĭdēs
genitiv	proboscĭdis	proboscĭdum
dativ	proboscĭdī	proboscĭdibus
akuzativ	proboscĭdem	proboscĭdēs
vokativ	proboscĭs	proboscĭdēs
ablativ	proboscĭde	proboscĭdibus

význam

1. chobot
   • Elephās (barrus) attrahit pābulum proboscide, habet duōs prominentēs dentēs et potest portāre etiam trīgintā virōs. – Slon přitahuje potravu troubou/pyskem ( → chobotem), má dva kly a unese i třicet mužů.

související

• proboscidae