profous

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [prɔfɔʊ̯s]

dělení[editovat]

  • pro-fous

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ profous profousi / profousové
genitiv profousa profousů
dativ profousu / profousovi profousům
akuzativ profousa profousy
vokativ profouse profousi / profousové
lokál profousu / profousovi profousech
instrumentál profousem profousy

význam[editovat]

  1. (dříve) vězeňský dozorce
    • Když jsem byl na vojně, tak tam jeden infanterista zastřelil hejtmana. Naládoval flintu a šel do kanceláře. (...) „A co se stalo s tím vojákem?“ otázala se po chvíli paní Müllerová, když se Švejk oblékal. „Voběsil se na kšandě,“ řekl Švejk, čistě si tvrdý klobouk. „A ta kšanda nebyla ani jeho. Tu si vypůjčil od profousa, že prý mu padají kalhoty. Měl čekat, až ho zastřelejí? To vědí, paní Müllerová, že v takový situaci jde každému hlava kolem. Profousa za to degradovali a dali mu šest měsíců.[1]
    • Ó! sladké jsou moje upomínky na tuto komissi, kterou hluboce v srdci nosím a která mi zachovala život, neboť mne mohla tak dobře k provazu odsouditi a v prach a kulku ortel zmírniti, jako mne odsoudila ku příkladu k profousovi, všechno podle jednoho zákonu, který se na všechny pády hodí jako šperhák.[2]
  2. (zastarale, slangově) profesor

poznámky[editovat]

  1. Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
  2. Karel Havlíček Borovský: Pozorovatel politický 15, Slovan 31. 7. 1850, citováno v TŮMA, Karel: Karel Havlíček Borovský