propůjčiv

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [prɔpuːjt͡ʃɪf]

dělení[editovat]

  • pro-půj-čiv

sloveso[editovat]

význam[editovat]

  1. přechodník minulý jednotného čísla mužského rodu slovesa propůjčit
    • Břetislav prosil, aby císař, propůjčiv již napřed vévodskou korouhev českou jeho bratrovi Bořivojovi, rozkázal spolu všem tam přítomným Čechům, aby po Břetislavově smrti nejiného než Bořivoje za vévodu sobě volili.[1]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. PALACKÝ, František. Dějiny národu českého. Svazek I. Praha : Odeon, 1968. Kapitola Půtky o trůn mezi syny a synovci Vratislavovými, s. 247–279.