prtě

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈpr̩cɛ]

dělení

• pr-tě

podstatné jméno (1)

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	prtě	prťata
genitiv	prtěte	prťat
dativ	prtěti	prťatům
akuzativ	prtě	prťata
vokativ	prtě	prťata
lokál	prtěti	prťatech
instrumentál	prtětem	prťaty

význam

1. ševcovský učeň
   • A takové prtě zkusí dost, všude mu jinak neřeknou než: Ty usmolený ševče!
2. (v obecném jazyce, expresivně) malé dítě

synonyma

1. švícko
2. prcek, mrňous

související

• prtačina
• prťačina
• prtačiti
• prták
• prťák
• prtati

podstatné jméno (2)

• rod ženský

význam

1. nominativ plurálu substantiva prť
2. akuzativ plurálu substantiva prť
3. vokativ plurálu substantiva prť